- Page 9
Lofoten (česky poněkud nesprávně Lofoty) je souostroví na severu Norska táhnoucí se podél pevninských břehů jako šňůra perel – celkem více než 80 ostrovů a ostrůvků. Přestože se celá oblast nachází za polárním kruhem, podnebí se spíše podobá oceánskému až mírnému. Nečekejte však žádné tropy, i přes vliv Golfského proudu se průměrná teplota v létě drží okolo 12 °C. K počasí se váže ještě jedna zajímavost. Jižní část je nejsevernějším místem na světě, kde roční průměrná teplota neklesne pod bod mrazu.
Lofoten a jeho kouzelná krajina, Simo Räsänen
Vysokohorská turistika? Ano!
Horské masivy, Sø Jord
Pokud patříte mezi ty, kteří místo fjordů dávají přednost zasněženým vrcholkům, nezoufejte. Nejvyšším vrcholem je Higravstinden (1 146 m n. m.), ostatní vrcholy se rovněž pohybují v podobné výšce. Lofoten je rájem zejména pro horolezce, mnohé skalní útvary stoupají už od úpatí strmě vzhůru, takže výstup je možný pouze s příslušnou výbavou. Zcela nejznámějším vrcholem je Svolværgeita, který se nachází na severovýchodě hory Fløyfjellet, a zároveň dominuje hlavnímu městu Svolværu. Svolværgeita je taky nazýván „The Svolvær Goat“, česky „Svolværský kozel“ – skalní masiv je tvořen dvěma vrcholy a horolezcům nezbývá nic jiného, než na jeden z druhého skočit, podobně jako vysokohorská koza.
Polární záře a písečné pláže
Hlavním lákadlem pláží je jejich jemný písek, průzračné moře a v zimním období hlavně polární záře. Krajina je taktéž vyhledávaným cílem fotografů. Mezi nejznámější patří pláž Haukland, která se nachází 10 km od městečka Leknes. Haukland patří mezi oblíbené turistické destinace hlavně v létě (někteří se i v blankytné vodě koupou), v zimě zde můžete pozorovat jedny z nejkrásnějších západů a východů slunce. Pokud se chcete vydat „lovit“ polární záři, mezi nejoblíbeněji místa patří pláže Uttakleiv, Skagsanden nebo Myrland. Během léta lze na Lofotenu pozorovat i tzv. půlnoční slunce. Jedná se o přírodní úkaz, kdy slunce zcela nezapadá, takže je v noci světlo.
Pláž Haukland, Peter Edwards
S mořem souvisí jeden neobvyklý přírodní úkaz – mořský vír (tzv. Maelström). Díky obrovskému množství fjordů a zátok dochází ke vzniku velkých nálevkovitých vírů o průměru až 10 m, které se stávají nebezpečnými pro malé plavidla. O těchto vírech najdeme zmínku i v literatuře, přes Julese Verna, Edgara Allana Poea po Karla Čapka.
Historie a rybolov
Pokud chcete zapátrat po něčem z dějin souostroví, rozhodně navštivte Muzeum Vikingů (Lofotr Vikingmuseum), které najdete na ostrově Vestvågøya, konkrétně v malém městečku Borg. Zde si můžete prohlédnout vikingskou náčelnickou rezidenci, kde najdete několik místností a obrovskou hodovní síň. Zjistíte, jak Vikingové žili, jak vyráběli všemožné nástroje, nebo jen nasávejte atmosféru tohoto místa, kterou ještě podtrhuje krásná krajina okolo.
Rorbu – rybářské domky, Nelson Minar
V každém městě narazíte na rorby, původně rybářské domky, které jsou dnes spíše využívány k ubytování turistů. Přestože se od rybářských domků ustoupilo, o rybolovu samotném toto nelze tvrdit. Lov ryb živí většinu obyvatel, loví se převážně tresky, které jsou následně sušeny. Sušené rybí maso je důležitým vývozním artiklem.
Normandie je severozápadní region Francie, rozkládající se podél dolního toku řeky Seiny. Pobřeží lemují malebné křídové útesy (mezi nejznámější patří ty u městečka Etretat), vnitrozemí je naopak téměř rovinaté a přeměněné na pastviny. Místní zemědělci vyrábějí jedny z nejkvalitnějších sýrů v celé Francii, specialitou je měkký krémový sýr Camembert.
Něco z historie
Normandie dostala své jméno po severských Vikinzích, kteří se okolo 8. století násilně zmocnili vlády nad částí tohoto území. Nastalo jedno z temných období normandské historie. Normané (označení Franků pro vikingské nájezdníky) plenili, znásilňovali a pustošili kraj. Proto bylo nutné omezit jejich výbojnost. To se povedlo franckému králi Karlu III. Francouzskému, který dokázal invazi potlačit, rovněž došlo k sepsání spojeneckých smluv. Vzniká Normandské vévodství a na dlouhou dobu nastává klid. Dokud v Německu nenastoupí k moci Adolf Hitler a svět se neocitne podruhé ve víru světové války.
Krajina přeměněná k zemědělským účelům, Olivier Duquesne
Den D
Vylodění v roce 1944, Petr Opršálek
Cílem vylodění se v Normandii bylo prolomení tzv. Atlantského valu (jednalo se o německý systém pobřežního opevnění), čím by se zprůchodnila Spojencům cesta na kontinent. Proto byl vymyšlen důkladný plán, nazývaný též jako operace Overlord, jehož uskutečnění mělo začít 5. června 1944. Počasí však dovolilo provést vylodění až o den později – 6. 6. 1944 – hovoříme o Dni D (z anglického „day of deliverance”). Nejprve byli vysláni parašutisté, kteří měli za úkol obsadit strategická místa a zabránit protivníkovi stáhnout se, teprve pak došlo k zapojení letectva a pozemních sil. Nejslavnější bitvou je bitva na Omaha Beach, jejíž cílem bylo vytvořit předmostí. Tato bitva se nezapsala do dějin svou rychlostí či svým provedením. Přezdívku „krvavá Omaha“ pláž získala díky počtu obětí – až 2 400 amerických vojáků padlo. Důvodem tak velkých ztrát byla špatná komunikace mezi vojáky a vedením, poloha pláže a nezkušenost vojáků (z 12 000 měla zkušenost s bojem slabá polovina). Přestože patří tato bitva k těm nejkrvavějším, okolo poledne se vojákům podařilo pláž ovládnout a splnit tak svůj úkol. Zajímavou postavou, která je spjata s bitvou o Omaha Beach je Heinrich Severloh, německý svobodník přezdívaný „Bestie z Omahy“ – jeho kulomet zabil více než tisíc vojáků.
Vzpomínky na válku
Omaha Beach dnes, Dan Melnek
Pokud chcete poznat více detailů týkajících se Bitvy o Normandii, můžete navštívit Muzeum vylodění (Musée du Débarquement), popřípadě se projít po písečných plážích, kde se psala historie. Odvážnější mohou celou scenérii pozorovat z útesů, kde si člověk uvědomí, jak riskantní a složitá operace to byla. Na pláži Omaha si můžete prohlédnout památník obětem, či uctít památku na vojenském hřbitově v Ranville.
Mont-Saint-Michel
Opusťme však melancholické válečné téma a představme si další zajímavé, a turisty hojně navštěvované místo Normandie. Jedná se o přílivový žulový ostrov Hora Sv. Michaela. Rozdíl hladiny mezi přílivem a odlivem je totiž celých 15 metrů, což činí tuto „horu“ jednou ostrovem a pak zase pevninou. Dominantou je klášter, který je dodnes obýván katolickými mnichy.
Mont-Saint-Michel, Nicolas Vollmer
Přestože jsou písečné pláže tropických ostrůvků v Tichomoří velmi žádanou destinací, zkusíme vám odhalit i pár krásných míst, kde plavky oblékají jen otužilci, ale která rozhodně stojí za návštěvu.
Zastávka v městečku
Skagen je nejsevernějším městem Jutského poloostrova a zároveň i nejsevernějším městem celého Dánska. Poklidné městečko plné domů z červených cihel a se vzduchem prosyceným solí. To však nebude naší zastávkou, proto se přesuneme ještě o něco severněji, konkrétně ke Skagenskému majáku, jenž je vzdálen od městečka necelé 4 kilometry. Pokud chcete podniknout delší procházku, můžete zastavit již zde a pokračovat dál po pláži, v opačném případě se o necelý kilometr dále nachází parkoviště s toaletami. Dál už cesta nevede.
Kombinace severské krajiny a moře, Eric Gross
Procházka začíná
Dopněte zipy svých bund a nasaďte si čepice (i během léta se drží v Dánsku průměrná teplota okolo 17 °C), tady opravdu pořádně fouká! Krajina severského rázu plná dlouhých trav a zakrslých keřů se rozprostírá okolo, plynule přechází v písečnou pláž. Na své cestě potkáte bunkry z druhé světové války, jeden i s lehce ironickým nápisem „Zimmer frei“ (volné pokoje). Pláž je dlouhá a krásná. Zcela jistě na ni najdete nějakou tu mušli či kamínek, občas moře vyplaví i mrtvou medúzu. Pokud však přece jenom preferujete pozorování přírody vsedě, nezoufejte. Z parkoviště jezdí pravidelná linka „písečného červa“ (Sandworn), což není nic jiného, než traktor táhnoucí pár vagónků. Za deset dánských korun vás zaveze až na konec pláže.
Pláž přechází v moře
Střet dvou moří, Markus Melssner
Po necelém kilometru najednou zjistíte, že pláž končí a kolem vás je ze tří stran moře. Vítejte na Grenenu (z dánského gren = větev), jednom z evropských mysů, kde můžete pozorovat úkaz, pro který je toto místo tak oblíbené a navštěvované. Přímo před vámi spolu bojují jako dva silní titáni vody průlivů Kattegat a Skagerrak. Baltské moře proti Severnímu. Vlny se o sebe rozbíjejí a v kombinaci s často rozbouřenou hladinou utvářejí okouzlující podívanou. Kvůli silným proudům je koupání v celé oblasti zakázáno. Proudy jsou tak silné, že mají i za následek i pár ztroskotaných lodí. Grenen vám ukáže drsnou stránku severu, ale zároveň vás bude táhnout zase zpátky na své bělostné pláže a modrou oblohu. Vychutnejte si proto i výhled z majáku, který vás vyjde na pět korun (asi dvacet českých), což rozhodně stojí za to.
Sponzorované odkazy