Sfinga, ochránkyně Gízy

Sfinga (někdy také Velká Sfinga) je socha lva s lidskou hlavou, která se nachází v egyptské Gíze, v blízkosti Pyramid. Sfinga je 73 metrů dlouhá, 20 metrů vysoká a 6 metrů široká.

Pojem sfinga pochází ze staroegyptského výrazu šepses anch, neboli žijící podoba. Arabové ji přezdívají Abú el-Hol, tedy Otec děsu. Sfinga má totiž představovat panovníka a jeho obrovskou moc.

Sfingu údajně našel Thutmos IV., který lovil v oblasti gízských pyramid a unaven spočinul ve stínu téměř zaváté sfingy. Ve snu se mu pak zjevil bůh Harmachet a slíbil mu, že pokud sfingu vyprostí z písku, stane se králem. Thutmose IV. však sfingu nedokázal vyprostit celou. To se povedlo až v roce 1925 a zapříčinil se o to francouzský archeolog Émile Baraize.

O vzniku Sfingy se vedou dlouhá staletí spory. Většina historiků se shoduje, že Sfinga je podobiznou panovníka Rachefa, který ji postavil společně se svou Pyramidou. Navíc podle historek je Rachefova pyramida se sfingou spojena tajnou chodbou, která vede pod pravou tlapou sochy. Někteří výzkumníci se však přiklání k teorii, že sfingu postavil Radžedef, syn Cheopse (majitele další z Pyramid).

I když se dodnes přesně neví, kdo sfingu vybudoval, její úkol je jasný. Sfinga má strážit pohřebiště, tedy údolí pyramid. Má ochraňovat klid mrtvých od zlých sil, ale lidi, kteří přicházejí s čistými úmysly prý obdarovává.

Soše chybí nos, který byl původně velký asi jeden metr. Jedna legenda praví, že jí ho ustřelili Napoleonovi vojáci v průběhu jeho tažení do Egypta. Tato legenda je však nepravdivá, protože existují obrazy Sfingy z doby před Napoleonovým tažením, které ji zobrazují již bez nosu. Egyptský historik
al-Makrízí připisuje zničení nosu súfijskému fanatikovi jménem Muhammad Sa’im al-Dahr, který byl rozhořčen tím, že prostí rolníci uctívají Sfingu, aby tím zlepšili svou úrodu. Jelikož sfinga začala vlivem staletí chátrat, začaly
v roce 1988 probíhat úpravy. Socha se spravovala pomocí cementu, který byl ale těžší než původní vápenec a to vedlo ke spadnutí také části ramen sochy. Další opravy probíhají od roku 1989 pod záštitou UNESCO.

Fotografie publikována se svolením Arvind Balaraman/FreeDigitalPhotos.net