Rubrika: Tipy, doporučení - Page 10
V našem letním seriálu Dvanáct divů Česka jsme si ukázala zatím jedenáct přírodních pokladů a divů naší republiky. Podívali jsme se na krásu Pravčické brány, viděli jsme ledovcová jezera, zavítali jsme do pralesa Mionší, navštívili jsme také poušť uprostřed Jižních Čech. Pak jsme se přesunuli do hlavního města, kde jsme se vydali do Prokopského údolí, pak jsme zavítali do okolí jaderné elektrárny Dukovany. Navštívili jsme nejvyšší vodopád České republiky, Moravský kras, rašeliniště i Královnu Českého středohoří. Viděli jsme také tundru v srdci Krkonoš. Naše putování za krásami Česka zakončíme v srdci Šumavy. Na Boubíně.
V srdci Šumavy se ukrývá snad nejznámější český prales – Boubín. Roku 1858 rozhodl kníže Jan ze Schwarzenberku, aby se na území nekácelo dřevo a vznikla tak chráněná krajinná oblast. Jedná se tak o třetí nejstarší českou přírodní rezervaci. Po 75 letech se místo stalo národní přírodní rezervací a zvětšilo se ze 144 na dnšeních 666 hektarů. Boubínský prales se nachází nedaleko Včelné pod Boubínem a Horní Vltavice v okrese Prachatice. Přesnější se rezervace rozkládá v nadmořské výšce mezi 920 a 1110 metry v oblasti vytyčené 1362 metrů vysokým vrchem Boubín, dále hranice pokračuje přes Boubínský hřbet (1268 m), Basumský hřeben (1288 m) až k jihozápadnímu okraji kolem vrchu Pažení (1281 m). Hlavní část území se nachází v okolí Kaplického potoka, který pramení na jižní straně pod Srním vrchem (1296 m). Na východě probíhá hranice rezervace přibližně 600 metrů pod vrchem Větřín (1163 m).
Naučná stezka Boubín
Naučná stezka má necelé čtyři kilometry a nachází na ní osm zastávkových míst. Stezka začíná u Boubínského jezírka. Raritou Boubínského pralesa byl Král smrků, u kterého je jedna ze zastávek. Dosáhl stáří 440 let, výšky 57 m a průměru kolem 160 cm. Byl zničen při sněhové vichřici, která oblast postihla v roce 1970.
Přístup
Oblast rezervace je navštěvována převážně z Kubovy Huti, odkud vede značená cesta vedoucí přes Basumské louky na Srní vrch, Boubínský prales, na křižovatku na Křížkách, přes Boubínské jezírko, Amortovku a přes Lom před Soví skálou, kde oblast rezervace opouští a míří do obce Zátoň. Zátoň je další možností, odkud můžete do pralesa vstoupit. Boubínské jezírko je od Zátoně vzdálené 3 kilometry. V Zátoni je přístupových cest hned několik.
Zajímavosti rezervace
Rozhledna
Na vrcholku kopce Boubín se nachází nejvýše položená dřevěná rozhledna v Česku. Je vysoká 21 metrů. Dokončena byla v roce 2005. Vstup na ni je, stejně jako do pralesa, zdarma.
Boubínské jezírko
Boubínské jezírko bylo uměle vytvořeno v roce 1836 pro plavení dřeva do sklárny v Lenoře. Jezírko má rozlohu 0,37 hektarů a hloubku až 4 metry.
Chůdové kořeny
Chůdové kořeny jsou mohutné kořenové systémy, které rostou nad zemí. Vznikají tak, že mladý strom využije starého nebo často tlejícího stromu pro svůj růst.
Zajímavosti v okolí
Mimo prales Boubín a nedalekou rozhlednu určitě navštivtě 3 kilometry vzdálenou Kubovu Huť. Další pozoruhodnost se nachází 6 kilometrů daleko, v obci Lenora. Najdeme tady sklářské muzeum. Za zmínku sotjí také 9 kilometrů vzdálený Vimperk s vlastiěvdným muzeem a krásným zámkem, nebo Volary vzdálené 10 kilometrů.
V Krkonoších se nachází nejvyšší vrchol České republiky Sněžka. Také jsou nejstarším českým národním parkem. A navíc jsou ledovým ostrovem uprostřed Evropy. Severská příroda se tu setkává s přírodou alpskou, a tak se tady můžeme setkat s arktoalpinskou tundrou, která je jedinečná v rámci celého světa.
Přírodní rezervace Úpské rašeliniště se nachází v mělké proláklině mezi Sněžkou, Luční boudou, Studniční horou a Hraničním hřebenem. Severní částí rašeliniště prochází turistická cesta od Luční boudy k Obří boudě. Jinak není vstup do chráněného území povolen. Úpské rašeliniště bylo NPR vyhlášeno v roce 1952. Rozloha rašeliniště je 72,8 hektarů a nadmořská výška se pohybuje mezi 1400 a 1425 metry. Jsou tu vodou vyplněné pukliny i větší rašelinná jezírka hluboká až 1 metr a také rašelinné kopečky zvané bulty. Rašeliniště vzniklo odumíráním rostlinek mechu rašeliníku, lišejníků, trav a ostřic během doby ledové před 5000 až 6000 lety.
Úpské rašeliniště je také významnou hydrologickou oblastí. Voda zadržovaná v rašeliništi je jediným zdrojem pro napájení řeky Úpy, která tudy protéká.
Proč arkto-alpinská tundra?
Název tundra pochází z finského slova „tunturi“, což znamená holý kopec a používá
se pro označení pustých plání na dalekém severu Evropy a Asie. Arktická a antarktická tundra je pojem pro nezaledněné polární oblasti Arktidy a Antarktidy. Tundra alpínská pak označuje oblasti nad horní hranicí lesa, kde vládne mráz, led, sníh a vítr. Na vysokých hřebenech Krkonoš se rysy arktické a alpínské tundry prolínají, a proto byl tento typ krajiny označen jako arkto-alpínská tundra.
Milešovka je nejvyšší horou Českého středohoří. Její vrchol leží ve výšce 836,6 m.n.m.. Svůj název získala podle dva kilometry vzdálené obce Milešov. Nachází se asi 10 kilometrů severozápadně od Lovosic. V 18. století byla považována za nejvyšší horu České republiky. I kdž dnes víme, že tomu tak není, na svém kontě má stále několik nej. Proto se jí přezdívá Královna Českého středohoří nebo Hromová hora.
První nej je největrnější hora v Čechách. Nefouká tu jen osm dní v roce. Další nej je největší výskyt bouří v České republice. Proto její německý název zní Donnersberg, neboli Hromová hora. Je také nejvyšší horou Českého středohoří. Ostatní vrcholy tady převyšuje o neuvěřitelných 350 metrů. Z jejího vrcholu se tak naskýtá překrásný výhled do okolí. Za dobré viditelnosti lze vidět Krkonoše, Šumavu, Krušné hory a Prahu. Někdy jsou prý vidět i 300 kilometrů vzdálené vrcholky Alp. Proto si vysloužila přezdívku Královna českého středohoří. Ze všech stran je Milešovka zalesněná, proto je územím s nejdrsnějším podnebím v Čechách.
Meteorologická observatoř
V letech 1903 až 1904 byla na vrcholu Milešovky vystavěná meteorologická stanice. Ta je dnes nejstarší meteostanicí naší republiky. Součástí observatoře je i 19 metrů vysoká rozhledna, která je za příznivého počací zpřístupněna veřejnosti. Pro návštěvníky je zde i malé muzeum nejstarších měřících meteorologických přístrojů a výstavka fotografií různých meteorologických jevů.
Cesty na vrchol
Snadněji se na vrchl dostaneme ze severu a západu, proto většina turistů volí trasy z obce Bílka nebo Černčice. Na vrchol ale vedou ještě další cesty – z Milešova, Velemína a Bílého Újezdu.
Užitečné informace
Otevírací doba
březen – říjen: denně 10.30 – 17.00
listopad – únor: denně 11.30 – 17.00
Vstupné
jednotné vstupné 35 Kč
Nedaleko Františkových Lázní se nachází unikátní národní přírodní rezervace SOOS. Její rozloha je 221 hektarů a rozprostírá se v nadmořské výšce 429 až 440 metrů. Vyhlášena byla v roce 1964. Pojmenování SOOS pochází z chebského německého (egerlandského) nářečí. V překladu znamená močál.
SOOS je rašeliniště a slatiniště. Přístupná je jen část, a to 1,2 kilometry dlouhou podlážkovou naučnou stezkou s informačními tabulemi. Ta vede dnem vyschlého jezera, které mělo slanou minerální vodu. Nyní je z jezera právě rašeliniště a minerální slatiniště. Unikátní jsou tzv. mofety – bahenní sopky, ze kterých vyvěrá čistý oxid uhličitý a minerální prameny. Evropskou raritou je křemelinový štít. Jde o nahromaděnou křemelinu ze schránek řas rozsivek usazených na dně jezera.
Císařský pramen
Nejznámějším minerálním pramenem, který v SOOSu najdeme, je Císařský pramen. Je to studená, středně mineralizovaná železitá sírano-uhličitano-chloridová sodná kyselka se zvýšeným obsahem berylia a arsenu. Teplota kolísá podle ročního období mezi 14 a 18 °C. Pramen je tak nejteplejším přírodním vývěrem v Chebské pánvi.
Muzeum SOOS
Cena vstupného do rezervace zahrnuje i vstup do místního muzea. V muzeu najdete expozice Příroda Chebska, Ptačí svět Chebska a Příroda SOOSu. Najdeme zde také Česko-bavorský geopark SOOS a další expozice. Velkým lákadlem je nově otevřený pavilon s expozicí Dějiny Země. Její součástí jsou modely dinosaurů v životní velikosti a také reprodukce obrazů Zdeňka Buriana. Nechybí ani řada zajímavých informací z oblasti paleontologie.
Užitečné informace
Otevírací doba NPR SOOS
SOOS je přístupný od 18. března do 15. listopadu.
Březen | 10.00—16.30 |
Duben | 09.00—16.30 |
Květen, červen | 09.00—17.30 |
Červenec, srpen | 09.00—18.30 |
Září | 09.00—17.30 |
Říjen | 09.00—16.30 |
Listopad | 10.00—16.30 |
Vstupné do NPR SOOS
Dospělí | 70 Kč |
Děti do 6 let | Zdarma |
Děti od 6 let | 30 Kč |
Studenti | 50 Kč |
ZTP, ZTP/P | 50 Kč |
Rodinné vstupné | 160 Kč |
Hromadné školní výpravy | 30 Kč |
Největší a nejvýznamnější krasovou oblastí v Česku je Moravský kras. V Moravském krasu je více než 1100 jeskyní a propastí. Nejnavštěvovanějšími jeskyními komplexy jsou Punkevní jeskyně a Sloupsko-Šošůvské jeskyně. Punkevní jeskyně navazují na téměř dvacet kilometrů chodeb Amatérské jeskyně.
…more »
Krkonoše jsou unikátní horskou oblastí Evropy. Návštěvník zde může obdivovat působivou krajinu, vydat se na pěší túru podél značených cest a v zimě využít oblíbených zimních středisek jako je Špindlerův Mlýn či Pec pod Sněžkou. Nachází se zde také mnoho přírodních zajímavostí. Kromě toho, že zde nalezneme naši nejvyšší horu Sněžku či pramen nejvýznamnější řeky Labe, je tu k vidění i nejvyšší přírodní vodopád České republiky. …more »
Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step leží 150 metrů od obce Mohelno v okrese Třebíč. Step se tyčí nad meandrem řeky Jihlavy, kterému se přezdívá Čertův ocas. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí od 260 m n. m. do 385 m n. m.. Step je chráněným územím o rozloze 57 hektarů. Nedaleko se nachází jaderná elektrárna Dukovany.
Mohelenská hadcová step patří k nejznámějším stepím na území České republiky. Je unikátní svou flórou a faunou, které jsou kromě geografické polohy a klimatických poměrů ovlivněny i substrátem, kterým je silně bazický hadec. Hadec (serpentinit), který tvoří podloží okality, je hornina vzniklá z vyvřelých hornin. Obsahuje vysoký podíl oxidů hořčíku. Značně se také přehřívá, čímž na něm vzniká zvláštní extrémně teplé a suché mikroklima.
Naučná stezka
Naučná stezka byla vytvořena ve druhé polovině 20. století a v roce 2007 byla opravena. Stezka začíná i končí na parkovišti jihozápadně od obce Mohelno. Na začátku naučné stezky stojí mohyla z doby železné připomínající dřívější osídlení. Jarní okruh se šesti zastávkami měří 3,3 km a podzimní okruh s pěti zastávkami měří 3 km. Obě trasy jsou středně náročné a dochází na nich k velkému převýšení. Trasa je doplněna deseti tabulemi s informacemi o okolí stanoviště. Z vrcholku hadcové stepi jsou vidět reaktory jaderné elektrárny Dukovany.
Zajímavosti v okolí
V okolí najdeme kromě zmiňovaných Dukovan také renesanční zámky Náměšť nad Oslavou a Moravský Krumlov. Nedaleko jsou také Ivančice, kde se nachází nejstarší muzeum na Moravě.
Pražská kotlina ukrývá řadu přírodních rezervací. Jednou z nich je i Prokopské údolí, které je známé především díky slavnému paleontologovi Joachimu Barrande. Z okolních skal se naskýtá nádherný výhled na pražské panorama Pankráce a Kavčích hor. A právě tady bude naše další zastávka v rámci seriálu Dvanáct divů Česka.
Přírodní rezervace Prokopské údolí byla vyhlášena v roce 1978. Rozkládá se v Praze 5 na 101,5 hektarech a zahrnuje území mezi Jinonicemi a Zlíchovem na obou stranách Prokopského údolí včetně vrchu Děvína a okolních kopců zvaných Dívčí hrady (Děvičky). Rezervace je součástí Přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí, který byl vyhlášen v roce 1993. Oblast Červeného lomu patřila mezi oblíbená místa Jaroslava Foglara, Prokopské jezírko se zas objevilo ve filmu Pelíšky.
Místo patří mezi vyhledávané lokality díky přírodním úkazům a zajímavostem. Kromě jezírek, lomů, a skalních výběžků, nabízí údolí útočiště k odpočinku a relaxaci. Na trase vinoucí se kolem klikatícího se Dalejského potoka je celkem šestnáct zastávek. Na každé z nich můžete spatřit informační tabuli.Naučná stezka seznamuje s historií i faunou a flórou jedinečné geologické lokality přírodní rezervace Prokopského údolí. Stezka začíná v městské části Praha-Butovice a pak sestupuje do Prokopského údolí, kde se napojuje na naučnou stezku Řeporyje – Hlubočepy.
Památky a zajímavá místa na trase
Mušlovka
Mušlovka je vápencový lom, kde francouzský inženýr Joachim Barrand prováděl své geologické a paleontologické výzkumy. Oblast mezi Plzní a Prahou nazvali geologové na jeho počest Barrandien, jeho jméno nese i blízká pražská čtvrť Barrandov.
Trunečkův mlýn
Z původních sedmi mlýnů, které stávaly kolem Dalejského potoka, můžete dnes spatřit pouze tři. Jedním z nich je právě Trunečkův mlýn. Dodnes je v místech, kde mlýn stával, patrné jeho torzo a některé další části stavby.
Klukovické koupaliště
Až do šedesátých let minulého století se v údolí rozprostíralo Klukovické koupaliště. Dnes přírodní amfiteátr slouží k odpočinku po cestě údolím a zábavě pro děti.
Kříž na skále
Kříž na skále nad Dalejským potokem připomíná místo, kde kdysi stával barokní kostelík svatého Prokopa. Dominantou jeho interiéru byl zdobený oltář, osazený kopií zázračného obrazu sv. Prokopa. Nad oltářem bylo sousoší Nejsvětější trojice a znak rodu Schwarzenberků. V šedesátých letech byl kostel svatého Prokopa zničen. Na zaniklý kostel dnes upomíná kříž umístěný na jedné ze skal. Kříž byl na toto místo postaven při příležitosti 950. výročí úmrtí sv. Prokopa.
Prokopské jezírko
Prokopské jezírko naleznete uprostřed vytěženého vápencového lomu. U jezírka je umístěna další z informačních tabulí naučné stezky. Díky ní se dozvíte, ve kterém roce probíhala v lomu těžba vápence a k čemu se vytěžený kámen využíval. Dočtete se také, že se ve zdejších stěnách nacházejí zkameněliny velkých mlžů a že je místo, díky blízké vzdálenosti od Barrandovských filmových studií, oblíbeným místem filmařů.
Viadukt Pražského semmeringu
Prokopské údolí přemosťuje železniční trať. Osmi kilometrový úsek, označovaný Pražský semmering byl vystavěn v letech 18868 – 1872 jako součást železniční trati, která spojovala Smíchovské nádraží a Hostivice. Název Pražský semmering byl odvozen od rakouské trati, která prochází horským sedlem Semmering.
Prokopská jeskyně
V roce 1875 byl otevřen Schwarzenberský (Králův) lom. Tam byla po roce 1880 odlámána 120 metrů dlouhá Prokopská jeskyně. Podle staré pověsti právě zde poustevničil svatý Prokop pokoušený ďáblem. Boj nakonec Prokop vyhrál a ďábel utekl stropem, což ilustrovala 9 metrová skalní výduť, s převzatým názvem Čertova síň.
Sponzorované odkazy