Rubrika: Evropa - Page 3
Pokud zadáte do vyhledávače slovo „Laponsko“, možná budete lehce zmateni. Kdeže se to Laponsko vlastně nachází? Laponsko je označení oblasti za polárním kruhem na Skandinávském poloostrově, tudíž se rozkládá jak v Norsku, Švédku a Finsku, část zasahuje i na poloostrov Kolu, patřící Rusku. Ale poněvadž by bylo nemožné popsat celé toto území, zaměříme se na stejnojmenného „bratříčka“ velkého Laponska, finskou provincii – Laponsko. Centrem je město Rovaniemi, které samo o sobě je velkou zajímavostí. Přestože v něm žije jen 60 000 obyvatel, svou rozlohou se zapsalo mezi největší města na světě i v Evropě. Dalším zajímavým prvkem je půdorys města, které bylo po vybombardování během druhé světové války vystavěno do podoby sobí hlavy s parožím.
Úsvit nad městečkem Inarinjärvi, Jaro Larnos
Zasněžená krajina a sobi
Nejvhodnější dobou k návštěvě Laponska se jeví začátek jara, čili březen až duben. Právě tehdy se teploty začínají dostávat do příjemnějších hodnot (i tak se mohou pohybovat až kolem -10 °C) a sníh se stále drží v úctyhodné tloušťce. Navíc je tento čas nejideálnějším k pozorování polární záře, která je se všemi severskými oblastmi neodmyslitelně spjatá.
Sněhová pokrývka se drží většinu roku, Markus Trienke
Mezi nejoblíbenější aktivity patří bezesporu jízda sáněmi taženými buďto psím, nebo sobím spřežením. Pokud preferujete spíše rychlejší jízdu, smečka huskyů bude tou správnou volbou, milovníci rozvážné jízdy, během které se můžou kochat krajinou, spíše zvolí sobí pohon. Krajina Laponska je rovněž hojně využívána k aktivnímu pohybu, mnoho cestovních kanceláří nabízí pobyty zaměřené na běžkování v zasněžené krajině.
Psí spřežení patří mezi oblíbené způsoby dopravy, Markus Trienke
Za Santou Clausem
Zůstaňme ještě chvíli v Rovaniemi, hlavním městě Laponska, kde zcela určitě nepřehlédnete vesničku Santa Clause, trochu kýčovité a komerční místo uprostřed čisté přírody. Tento malý zábavní park ocení zvláště děti, které mohou poslat své vánoční přáníčka opatřené razítkem Santy, či mají možnost prohodit pár slov se samotným Santou Clausem.
Mezi další atrakce Laponska patří vyjížďky ledoborcem spojené s možností koupele mezi krami (ve speciálním obleku), či noc v hotelu, kde je většina vybavení z ledu. Další možností, jak v Laponsku strávit čas, je návštěva Ranua Zoo, nejsevernější zoo na světě chovající spoustu divokých zvířat, převážně arktických druhů.
Mezi evropským a americkým kontinentem leží vulkanicky aktivní ostrov Island. Island má mnoho tváří, naleznete zde sopky, ledovce, gejzíry, vodopády, hory i polární záři. A Islanďané jsou si svého nesmírného přírodního bohatství vědomi – voda z většiny toků je pitná, v hlavním městě Reykjavíku je vzduch tak čistý a světelně neznečištěný, že zde můžete pozorovat severní polární záři, odhozený odpadek je raritou. Geotermální činnost je hojně využívána k vytápění bytů, jako zdroj teplé vody a elektrické energie, či v zimě v Reykjavíku, kde je horká voda vedená pod chodníky a brání tak jejich zmrznutí. Teploty se v zimě na jihu (poloha Reykjavíku) pohybují okolo -1 až 2 °C, v létě dosahují 15 a více stupňů Celsia.
Divoká příroda Islandu, Ron Kroetz
Modernost Reykjavíku
Dominantou Reykjavíku je chrám Hallgrímskirkja, strohá monumentální stavba, která se svou výškou 72,5 metrů ční do okolí. Kostel je postaven z betonových bloků, a pokud byste hledali zdobnost, hledali byste marně. Jediným výrazným prvkem, za to opravdu nádherným, jsou 15 metrů vysoké varhany s 15 000 píšťalami. Pakliže se přemístíte do přístavu, zcela jistě vás zaujme plastika vikingské lodi Sólfarið, která je dílem umělce Jóna Gunnara Árnasona. Západně od Sólfarið se nachází koncertní síň Harpa, lesknoucí se moderní budova, která má připomínat islandská seskupení čedičových sloupů. V přístavu rovněž najdete spoustu reklamních poutačů na plavby za velrybami, velmi oblíbenou turistickou atrakci. Paradoxem je, že pár metrů dál kotví lodě, které velryby loví.
Jedna z dominant Reykjavíku – Sólfarið, Helgi Halldórsson
Relaxace i poznání
Jestliže hledáme jedno z nejznámějších míst Islandu, je jím beze sporu Modrá Laguna. Toto koupaliště pod širou oblohou se nachází uprostřed lávových polí a voda (překvapivě slaná) má 37 až 40 °C. Je ohřívána termální činností a zároveň část tepla pochází ze sousední elektrárny, jež čerpá horkou páru o teplotě 240 °C z hloubky bezmála 2 kilometrů k výrobě elektřiny. Zbylá zkondenzovaná pára bohatá na soli, oxid křemičitý a jiné prvky putuje do Modré laguny a obohacuje její vodu. V průběhu času se zjistilo, že má voda léčebný účinek, zvláště při problémech s dýchacími cestami.
Modrá Laguna, Moyan Brenn
Na Islandu existuje místo, které je ve své podstatě miniaturou Islandu samotného. Najdete zde vše, co je pro Island typické, vše díky blízkosti Středoatlantského hřbetu, který půlí Island na dvě poloviny. Skalní hřeben Námafjall a jezero Mývatn. Oblast kolem jezera je chráněná, nejen pro své přírodní bohatství, rovněž je hnízdištěm velkého množství ptáků. Z jezera vytéká řeka Laxá, která je bohatá na lososy, k jejich lovení však potřebujete povolení. Pro Námafjall jsou typické žluté sirné půdy a šedivý sádrovec, bublající bahno a menší sopky.
Bublající bahno, malé sopky – Námafjall, Stig Nygaard
Island je těžko popsatelný v tomto rozsahu, nejlepší je spatřit jeho krásy a poznat jeho kouzlo na vlastní kůži. Naštěstí to v dnešní době není problém, poněvadž mnoho cestovních kanceláří a agentur nabízí poznávací zájezdy, jejichž cenová hladina se pohybuje od 25 000 Kč.
Pokud přijedete do Grónska, vaše první myšlenka bude asi taková: „Tady doba ledová ještě neskončila?“. Ve své podstatě budete mít pravdu, 85 % povrchu tohoto ostrova, který je mimochodem největším ostrovem světa, trvale pokrývá pevninský ledovec, jehož tloušťka místy dosahuje až 3 km. Grónsko, ač je zemí velké rozlohy, není samostatným státem, přestože má v nynější době vysokou míru autonomie. Celé území patří pod správu Dánského království, které získalo původně norské území na základě Kielské smlouvy v roce 1814.
Ledové panorama, Rene Schwietzke
Člověk nebo sob?
V celém Grónsku žije na 60 000 obyvatel (z toho necelá čtvrtina v hlavním městě Nuuk), což při rozloze 2 mil. km² dělá hustotu okolo 2,5 obyvatele na kilometr čtvereční. Proto je pravděpodobnější, že pokud se vydáte objevovat krásy ledovcové zasněžené krajiny, nepotkáte ani živáčka. Společnost vám budou dělat hlavně sobi, polární lišky nebo lední medvědi. Právě na medvěda narazíte v Severogrónském národním parku, který se nachází na úplném severu ostrova, a který je unikátní hned více aspekty. Nejenže je parkem nejsevernějším, zároveň je i největší. Navíc zde prakticky, v srdci magické tundry s pestrou faunou, nenarazíte na člověka.
Grónská městečka, David Stanley
Není to jen o ledu
Stejně jako ve většině severských států, i v Grónsku dochází k střídání polárního dne a polární noci. V zimě ozařuje krajinu polární záře, v létě slunce vůbec nezapadá. Právě léto je nejlepší doba na návštěvu Grónska, protože průměrná teplota z -7 °C vzroste na +7 °C. Turistům se však neradí počasí podceňovat, v odlehlých pustinách je pomoc velmi nepravděpodobná a města byste v celém Grónsku spočítali na prstech dvou rukou.
Mezi turisticky nejnavštěvovanější místo, které je vizitkou a vzorem celé grónské krajiny, je ledovec Sermeq Kujalleq, od roku 2004 pod záštitou UNESCO. Nejproduktivnější a největší na severní polokouli, který ústí do moře; výčet vlastností, které ledovec v městečku Ilulissat má. Místní nabízejí turistům projížďky mezi odlomenými krami, zvláště projížďky v noci mají své neopakovatelné kouzlo. Věřili byste, že se ledovec pohybuje rychlostí až 40 metrů za den?!
Ilullisat fjord, Kate Bum
Na tuleně na Disku
Jakmile se pokocháte Ilulissatem, může být vaší další zastávkou ostrov Disko. Lákadel je na ostrově hned několik. Naleznete zde pláž s černým pískem, či zátoku Disko Bay, kde se vám naskytne pohled na ohromující útesy zvedající se do výše jednoho kilometru. Další zajímavostí je krajina samotná, která je během léta pokryta bohatou vegetací a odpovídá tak názvu Greenland – zelená země. A pokud budete odvážní, můžete ochutnat i tradiční eskymáckou kuchyni: plněné sobí žaludky, či pečené tulení maso.
Jestli zatoužíte poznat zážitky Čechů, kteří v Grónsku žijí, doporučuji knihu „Grónsko – Ostrov splněné touhy“ manželů Klempířových.
Kra na Disco Bay, Göran Ingman
Sopoty jsou přímořským městem v severním Polsku, oblíbeným letoviskem hlavně v letních měsících. Často se o něm hovoří jako o hlavním letním městu Polska, a toto označení je více než pravdivé. Toto lázeňské město má mnoho k nabídnutí – dlouhé prosluněné písečné pláže, místa dýchající historií, jedinečné mikroklima a světoznámý hudební festival. Vítejte v Sopotech!
Přírodní podmínky
Sopoty jsou omývány Baltským mořem, které je známé svou studenou vodou a silnými větry, a s tím spojenými horšími podmínkami ke koupání. V Sopotech je tomu jinak, město je před větrem chráněné poloostrovem Hel, navíc je celá oblast součástí Gdaňské zátoky. Kolem celého města se rozkládá chráněná oblast bohatá jak na floru, tak na faunu. Pláže jsou písčité a široké, vstup do moře mírný a zároveň si návštěvník užije i vln. Pozor, na podzim a v zimě je nutno přibalit s sebou teplejší, v nejlepším případě neprofouknutelné oblečení, od moře totiž silně fouká (počasí se v chladnější části roku blíží severskému vzoru).
Písečné pláže, čisté moře a v pozadí molo, Diego Delso
Hlavní lákadla
Pokud navštívíte Sopoty, určitě byste neměli zapomenout na následující místa. Téměř symbolem města se během let stal tzv. Křivý dům, dílo inspirované kresbami Johna Martina Szancera a Pera Dahlberga. Dům, kde nic není, tak jak by mělo být, ale který se stal oblíbeným kulturním centrem.
Křivý dům, dílo moderní architektury, Topory
Dominantou celého pobřeží je sopotské molo, nejdelší dřevěné molo v celé Evropě. Za zmínku stojí samotný vznik mola. První záznamy najdeme z počátku 19. století; roku 1827 byl Georgem Haffnerem vybudován předchůdce dnešního mola, který dosahoval délky 31 metrů. Od té doby začalo prodlužování mola, takže ve dvacátých letech dvacátého století měřilo přes 300 metrů. V současnosti dosáhla stavba úctyhodných 511,5 metrů a hrdě tak nese titul nejdelšího dřevěného mola v Evropě. Je centrem kulturního dění, stejně tak se zde můžete dobře najíst či objednat si lahodnou kávu. A pokud nechcete příliš utrácet, stačí se jen pokochat výhledem na širé moře na konci mola, nebo naopak obrátit zrak na opačnou stranu a spatřit tak celou kolonádu Monciak, kterou lemují kavárny, obchůdky, galerie a muzea. Rozhodně vaši pozornost upoutá velkolepá budova hotelu Sofitel Grand, nejluxusnějšího hotelu Sopot, ve kterém nocovalo mnoho známých jmen: Fidel Castro, Adolf Hitler, Greta Garbo či Bonny M.
Hotel Grand, Diego Delso
Hudba, divadlo, sport
Bylo by velmi nepravděpodobné, pokud byste neslyšeli o mezinárodní festivalu v Sopotech. Tato prestižní hudební přehlídka se koná každoročně v Lesní opeře, obrovském venkovním amfiteátru, který pojme na čtyři tisíce diváků, čímž dodává celému festivalu širší rozměr. Sopoty v hudebním světě znamenají pojem a je čest být na toto místo pozván. Ať už na Sopot festival, či na Operní festival (jeho kořeny sahají až do předválečné doby). Též divadelní milovníci si přijdou na své, během léta je na pláži pořádán Festival dvou divadel.
Tajemná zákoutí
Sopoty vám ukáží i svou druhou tvář, tichou a rozjímavou. Najdete zde spoustu zákoutí, kde můžete v pohodlí odpočívat, prohlédnete si krásné secesní stavby, které sloužily pro radovánky šlechty v předválečné době. Mnohá z těchto míst posloužila jako předloha románů Pawla Huelleho a Stefana Chwina, významným polským autorům.
Lofoten (česky poněkud nesprávně Lofoty) je souostroví na severu Norska táhnoucí se podél pevninských břehů jako šňůra perel – celkem více než 80 ostrovů a ostrůvků. Přestože se celá oblast nachází za polárním kruhem, podnebí se spíše podobá oceánskému až mírnému. Nečekejte však žádné tropy, i přes vliv Golfského proudu se průměrná teplota v létě drží okolo 12 °C. K počasí se váže ještě jedna zajímavost. Jižní část je nejsevernějším místem na světě, kde roční průměrná teplota neklesne pod bod mrazu.
Lofoten a jeho kouzelná krajina, Simo Räsänen
Vysokohorská turistika? Ano!
Horské masivy, Sø Jord
Pokud patříte mezi ty, kteří místo fjordů dávají přednost zasněženým vrcholkům, nezoufejte. Nejvyšším vrcholem je Higravstinden (1 146 m n. m.), ostatní vrcholy se rovněž pohybují v podobné výšce. Lofoten je rájem zejména pro horolezce, mnohé skalní útvary stoupají už od úpatí strmě vzhůru, takže výstup je možný pouze s příslušnou výbavou. Zcela nejznámějším vrcholem je Svolværgeita, který se nachází na severovýchodě hory Fløyfjellet, a zároveň dominuje hlavnímu městu Svolværu. Svolværgeita je taky nazýván „The Svolvær Goat“, česky „Svolværský kozel“ – skalní masiv je tvořen dvěma vrcholy a horolezcům nezbývá nic jiného, než na jeden z druhého skočit, podobně jako vysokohorská koza.
Polární záře a písečné pláže
Hlavním lákadlem pláží je jejich jemný písek, průzračné moře a v zimním období hlavně polární záře. Krajina je taktéž vyhledávaným cílem fotografů. Mezi nejznámější patří pláž Haukland, která se nachází 10 km od městečka Leknes. Haukland patří mezi oblíbené turistické destinace hlavně v létě (někteří se i v blankytné vodě koupou), v zimě zde můžete pozorovat jedny z nejkrásnějších západů a východů slunce. Pokud se chcete vydat „lovit“ polární záři, mezi nejoblíbeněji místa patří pláže Uttakleiv, Skagsanden nebo Myrland. Během léta lze na Lofotenu pozorovat i tzv. půlnoční slunce. Jedná se o přírodní úkaz, kdy slunce zcela nezapadá, takže je v noci světlo.
Pláž Haukland, Peter Edwards
S mořem souvisí jeden neobvyklý přírodní úkaz – mořský vír (tzv. Maelström). Díky obrovskému množství fjordů a zátok dochází ke vzniku velkých nálevkovitých vírů o průměru až 10 m, které se stávají nebezpečnými pro malé plavidla. O těchto vírech najdeme zmínku i v literatuře, přes Julese Verna, Edgara Allana Poea po Karla Čapka.
Historie a rybolov
Pokud chcete zapátrat po něčem z dějin souostroví, rozhodně navštivte Muzeum Vikingů (Lofotr Vikingmuseum), které najdete na ostrově Vestvågøya, konkrétně v malém městečku Borg. Zde si můžete prohlédnout vikingskou náčelnickou rezidenci, kde najdete několik místností a obrovskou hodovní síň. Zjistíte, jak Vikingové žili, jak vyráběli všemožné nástroje, nebo jen nasávejte atmosféru tohoto místa, kterou ještě podtrhuje krásná krajina okolo.
Rorbu – rybářské domky, Nelson Minar
V každém městě narazíte na rorby, původně rybářské domky, které jsou dnes spíše využívány k ubytování turistů. Přestože se od rybářských domků ustoupilo, o rybolovu samotném toto nelze tvrdit. Lov ryb živí většinu obyvatel, loví se převážně tresky, které jsou následně sušeny. Sušené rybí maso je důležitým vývozním artiklem.
Sponzorované odkazy