Sponzorované odkazy

- Page 2

Dvanáct divů Česka: Arkto-alpinská tundra v Krkonoších

V Krkonoších se nachází nejvyšší vrchol České republiky Sněžka. Také jsou nejstarším českým národním parkem. A navíc jsou ledovým ostrovem uprostřed Evropy. Severská příroda se tu setkává s přírodou alpskou, a tak se tady můžeme setkat s arktoalpinskou tundrou, která je jedinečná v rámci celého světa.

IMG_8290.CR2_Přírodní rezervace Úpské rašeliniště se nachází v mělké proláklině mezi Sněžkou, Luční boudou, Studniční horou a Hraničním hřebenem. Severní částí rašeliniště prochází turistická cesta od Luční boudy k Obří boudě. Jinak není vstup do chráněného území povolen. Úpské rašeliniště bylo NPR vyhlášeno v roce 1952. Rozloha rašeliniště je 72,8 hektarů a nadmořská výška se pohybuje mezi 1400 a 1425 metry. Jsou tu vodou vyplněné pukliny i větší rašelinná jezírka hluboká až 1 metr a také rašelinné kopečky zvané bulty. Rašeliniště vzniklo odumíráním rostlinek mechu rašeliníku, lišejníků, trav a ostřic během doby ledové před 5000 až 6000 lety.

Úpské rašeliniště je také významnou hydrologickou oblastí. Voda zadržovaná v rašeliništi je jediným zdrojem pro napájení řeky Úpy, která tudy protéká.

Proč arkto-alpinská tundra?

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Název tundra pochází z finského slova „tunturi“, což znamená holý kopec a používá

se pro označení pustých plání na dalekém severu Evropy a Asie. Arktická a antarktická tundra je pojem pro nezaledněné polární oblasti Arktidy a Antarktidy. Tundra alpínská pak označuje oblasti nad horní hranicí lesa, kde vládne mráz, led, sníh a vítr. Na vysokých hřebenech Krkonoš se rysy arktické a alpínské tundry prolínají, a proto byl tento typ krajiny označen jako arkto-alpínská tundra.

Dvanáct divů Česka: Milešovka, Královna hromů a větru

Milešovka je nejvyšší horou Českého středohoří. Její vrchol leží ve výšce 836,6 m.n.m.. Svůj název získala podle dva kilometry vzdálené obce Milešov. Nachází se asi 10 kilometrů severozápadně od Lovosic. V 18. století byla považována za nejvyšší horu České republiky. I kdž dnes víme, že tomu tak není, na svém kontě má stále několik nej. Proto se jí přezdívá Královna Českého středohoří nebo Hromová hora.

MilešovkaPrvní nej je největrnější hora v Čechách. Nefouká tu jen osm dní v roce. Další nej je největší výskyt bouří v České republice. Proto její německý název zní Donnersberg, neboli Hromová hora. Je také nejvyšší horou Českého středohoří. Ostatní vrcholy tady převyšuje o neuvěřitelných 350 metrů. Z jejího vrcholu se tak naskýtá překrásný výhled do okolí. Za dobré viditelnosti lze vidět Krkonoše, Šumavu, Krušné hory a Prahu. Někdy jsou prý vidět i 300 kilometrů vzdálené vrcholky Alp. Proto si vysloužila přezdívku Královna českého středohoří. Ze všech stran je Milešovka zalesněná, proto je územím s nejdrsnějším podnebím v Čechách.

Meteorologická observatoř09_Milesovka_z_Milesova

V letech 1903 až 1904 byla na vrcholu Milešovky vystavěná meteorologická stanice. Ta je dnes nejstarší meteostanicí naší republiky. Součástí observatoře je i 19 metrů vysoká rozhledna, která je za příznivého počací zpřístupněna veřejnosti. Pro návštěvníky je zde i malé muzeum nejstarších měřících meteorologických přístrojů a výstavka fotografií různých meteorologických jevů.

Cesty na vrchol

Snadněji se na vrchl dostaneme ze severu a západu, proto většina turistů volí trasy z obce Bílka nebo Černčice. Na vrchol ale vedou ještě další cesty – z Milešova, Velemína a Bílého Újezdu.

milesovka-1

Užitečné informace

Otevírací doba

březen – říjen: denně 10.30 – 17.00

listopad – únor: denně 11.30 – 17.00

Vstupné

jednotné vstupné 35 Kč

Dvanáct divů Česka: Přírodní rezervace SOOS

Nedaleko Františkových Lázní se nachází unikátní národní přírodní rezervace SOOS. Její rozloha je 221 hektarů a rozprostírá se v nadmořské výšce 429 až 440 metrů. Vyhlášena byla v roce 1964. Pojmenování SOOS pochází z chebského německého (egerlandského) nářečí. V překladu znamená močál.

bahennisopkymofety

SOOS je rašeliniště a slatiniště. Přístupná je jen část, a to 1,2 kilometry dlouhou podlážkovou naučnou stezkou s informačními tabulemi. Ta vede dnem vyschlého jezera, které mělo slanou minerální vodu. Nyní je z jezera právě rašeliniště a minerální slatiniště. Unikátní jsou tzv. mofety – bahenní sopky, ze kterých vyvěrá čistý oxid uhličitý a minerální prameny. Evropskou raritou je křemelinový štít. Jde o nahromaděnou křemelinu ze schránek řas rozsivek usazených na dně jezera.

053Císařský pramen

Nejznámějším minerálním pramenem, který v SOOSu najdeme, je Císařský pramen. Je to studená, středně mineralizovaná železitá sírano-uhličitano-chloridová sodná kyselka se zvýšeným obsahem berylia a arsenu. Teplota kolísá podle ročního období mezi 14 a 18 °C. Pramen je tak nejteplejším přírodním vývěrem v Chebské pánvi.

Muzeum SOOS

Cena vstupného do rezervace zahrnuje i vstup do místního muzea. V muzeu najdete expozice Příroda Chebska, Ptačí svět Chebska a Příroda SOOSu. Najdeme zde také Česko-bavorský geopark SOOS a další expozice. Velkým lákadlem je nově otevřený pavilon s expozicí Dějiny Země. Její součástí jsou modely dinosaurů v životní velikosti a také reprodukce obrazů Zdeňka Buriana. Nechybí ani řada zajímavých informací z oblasti paleontologie.

Užitečné informace

Otevírací doba NPR SOOS

SOOS je přístupný od 18. března do 15. listopadu.

Březen 10.00—16.30
Duben 09.00—16.30
Květen, červen 09.00—17.30
Červenec, srpen 09.00—18.30
Září 09.00—17.30
Říjen 09.00—16.30
Listopad 10.00—16.30

Vstupné do NPR SOOS

images

Dospělí 70 Kč
Děti do 6 let Zdarma
Děti od 6 let 30 Kč
Studenti 50 Kč
ZTP, ZTP/P 50 Kč
Rodinné vstupné 160 Kč
Hromadné školní výpravy 30 Kč

Dvanáct divů Česka: Punkevní jeskyně a propast Macocha

Největší a nejvýznamnější krasovou oblastí v Česku je Moravský kras. V Moravském krasu je více než 1100 jeskyní a propastí. Nejnavštěvovanějšími jeskyními komplexy jsou Punkevní jeskyně a Sloupsko-Šošůvské jeskyně. Punkevní jeskyně navazují na téměř dvacet kilometrů chodeb Amatérské jeskyně.
…more »

Dvanáct divů Česka: Pančavský vodopád

Krkonoše jsou unikátní horskou oblastí Evropy. Návštěvník zde může obdivovat působivou krajinu, vydat se na pěší túru podél značených cest a v zimě využít oblíbených zimních středisek jako je Špindlerův Mlýn či Pec pod Sněžkou.
Nachází se zde také mnoho přírodních zajímavostí. Kromě toho, že zde nalezneme naši nejvyšší horu Sněžku či pramen nejvýznamnější řeky Labe, je tu k vidění i nejvyšší přírodní vodopád České republiky. …more »

Dvanáct divů Česka: Mohelenská hadcová step

Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step leží 150 metrů od obce Mohelno v okrese Třebíč. Step se tyčí nad meandrem řeky Jihlavy, kterému se přezdívá Čertův ocas. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí od 260 m n. m. do 385 m n. m.. Step je chráněným územím o rozloze 57 hektarů. Nedaleko se nachází jaderná elektrárna Dukovany.

Jaderná elektrárna Dukovany

Mohelenská hadcová step patří k nejznámějším stepím na území České republiky. Je unikátní svou flórou a faunou, které jsou kromě geografické polohy a klimatických poměrů ovlivněny i substrátem, kterým je silně bazický hadec. Hadec (serpentinit), který tvoří podloží okality, je hornina vzniklá z vyvřelých hornin. Obsahuje vysoký podíl oxidů hořčíku. Značně se také přehřívá, čímž na něm vzniká zvláštní extrémně teplé a suché mikroklima.

013

Naučná stezka

Naučná stezka byla vytvořena ve druhé polovině 20. století a v roce 2007 byla opravena. Stezka začíná i končí na parkovišti jihozápadně od obce Mohelno. Na začátku naučné stezky stojí mohyla z doby železné připomínající dřívější osídlení. Jarní okruh se šesti zastávkami měří 3,3 km a podzimní okruh s pěti zastávkami měří 3 km. Obě trasy jsou středně náročné a dochází na nich k velkému převýšení. Trasa je doplněna deseti tabulemi s informacemi o okolí stanoviště. Z vrcholku hadcové stepi jsou vidět reaktory jaderné elektrárny Dukovany.

Zajímavosti v okolí

V okolí najdeme kromě zmiňovaných Dukovan také renesanční zámky Náměšť nad Oslavou a Moravský Krumlov. Nedaleko jsou také Ivančice, kde se nachází nejstarší muzeum na Moravě.

Dvanáct divů Česka: Prokopské údolí

Pražská kotlina ukrývá řadu přírodních rezervací. Jednou z nich je i Prokopské údolí, které je známé především díky slavnému paleontologovi Joachimu Barrande. Z okolních skal se naskýtá nádherný výhled na pražské panorama Pankráce a Kavčích hor. A právě tady bude naše další zastávka v rámci seriálu Dvanáct divů Česka.
Děvičky

Děvičky

Přírodní rezervace Prokopské údolí byla vyhlášena v roce 1978. Rozkládá se v Praze 5 na 101,5 hektarech a zahrnuje území mezi Jinonicemi a Zlíchovem na obou stranách Prokopského údolí včetně vrchu Děvína a okolních kopců zvaných Dívčí hrady (Děvičky). Rezervace je součástí Přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí, který byl vyhlášen v roce 1993. Oblast Červeného lomu patřila mezi oblíbená místa Jaroslava Foglara, Prokopské jezírko se zas objevilo ve filmu Pelíšky.

Místo patří mezi vyhledávané lokality díky přírodním úkazům a zajímavostem. Kromě jezírek, lomů, a skalních výběžků, nabízí údolí útočiště k odpočinku a relaxaci. Na trase vinoucí se kolem klikatícího se Dalejského potoka je celkem šestnáct zastávek. Na každé z nich můžete spatřit informační tabuli.Naučná stezka seznamuje s historií i faunou a flórou jedinečné geologické lokality přírodní rezervace Prokopského údolí. Stezka začíná v městské části Praha-Butovice a pak sestupuje do Prokopského údolí, kde se napojuje na naučnou stezku Řeporyje – Hlubočepy.

Letecký pohled na Prokopské údolí

Letecký pohled na Prokopské údolí

Památky a zajímavá místa na trase

Mušlovka

Mušlovka je vápencový lom, kde francouzský inženýr Joachim Barrand prováděl své geologické a paleontologické výzkumy. Oblast mezi Plzní a Prahou nazvali geologové na jeho počest Barrandien, jeho jméno nese i blízká pražská čtvrť Barrandov.

Trunečkův mlýn

Z původních sedmi mlýnů, které stávaly kolem Dalejského potoka, můžete dnes spatřit pouze tři. Jedním z nich je právě Trunečkův mlýn. Dodnes je v místech, kde mlýn stával, patrné jeho torzo a některé další části stavby.

Klukovické koupaliště

Až do šedesátých let minulého století se v údolí rozprostíralo Klukovické koupaliště. Dnes přírodní amfiteátr slouží k odpočinku po cestě údolím a zábavě pro děti.

Kříž upomínající kostel sv. prokopa

Kříž upomínající kostel sv. prokopa

Kříž na skále

Kříž na skále nad Dalejským potokem připomíná místo, kde kdysi stával barokní kostelík svatého Prokopa. Dominantou jeho interiéru byl zdobený oltář, osazený kopií zázračného obrazu sv. Prokopa. Nad oltářem bylo sousoší Nejsvětější trojice a znak rodu Schwarzenberků. V šedesátých letech byl kostel svatého Prokopa zničen. Na zaniklý kostel dnes upomíná kříž umístěný na jedné ze skal. Kříž byl na toto místo postaven při příležitosti 950. výročí úmrtí sv. Prokopa.

Prokopské jezírko

Prokopské jezírko naleznete uprostřed vytěženého vápencového lomu. U jezírka je umístěna další z informačních tabulí naučné stezky. Díky ní se dozvíte, ve kterém roce probíhala v lomu těžba vápence a k čemu se vytěžený kámen využíval. Dočtete se také, že se ve zdejších stěnách nacházejí zkameněliny velkých mlžů a že je místo, díky blízké vzdálenosti od Barrandovských filmových studií, oblíbeným místem filmařů.

Viadukt Pražského semmeringu

Viadukt Pražského semmeringu

Viadukt Pražského semmeringu

Prokopské údolí přemosťuje železniční trať. Osmi kilometrový úsek, označovaný Pražský semmering byl vystavěn v letech 18868 – 1872 jako součást železniční trati, která spojovala Smíchovské nádraží a Hostivice. Název Pražský semmering byl odvozen od rakouské trati, která prochází horským sedlem Semmering.

Prokopská jeskyně

V roce 1875 byl otevřen Schwarzenberský (Králův) lom. Tam byla po roce 1880 odlámána 120 metrů dlouhá Prokopská jeskyně. Podle staré pověsti právě zde poustevničil svatý Prokop pokoušený ďáblem. Boj nakonec Prokop vyhrál a ďábel utekl stropem, což ilustrovala 9 metrová skalní výduť, s převzatým názvem Čertova síň.

Dvanáct divů Česka: Česká Sahara

Jižní Čechy pokrývá hustá síť rybníků a řek. Ale právě mezi těmito vodními toky najdeme jedno z nejsušších míst České republiky. Náš další český poklad je písečný přesyp u Vlkova.
Vlkov

Vlkov

Písečný přesyp se nachází nedaleko Veselí nad Lužnicí v CHKO Třeboňsko v těsné blízkosti jižního břehu Vlkovské pískovny. Tento písečný přesyp je unikátní přírodní rezervace Jižních Čech. Rozkládá se na ploše 0,8 hektarů. Jedná se o vátý písek s dunami a s výskytem vzácných pískomilných rostlin a blanokřídlého hmyzu. Písčité vrcholky vystupují 4 až 6 metrů nad okolní krajinu a jsou dobře viditelné i zdálky. Do oblasti památky v rámci její ochrany platí zákaz vstupu. Písečnému přesypu se také říká Česka Sahara.

 Turistické trasy

Česká Sahara

Česká Sahara

Přístup k poušti je ze silnice Veselí nad Lužnicí – Třeboň, kousek od Horusického rybníka. Pěším je tato lokalita zpřístupněná naučnou stezkou vedoucí z Veselí nad Lužnicí a z Vlkova. Okrajem přírodní rezervace vede také naučná stezka Veselské pískovny. Trasa je dlouhá 7 kilometrů a je na ní umístěno 14 informačních tabulí. Trasa prochází okolo pěti oddělených štěrkopískových jezer (jezero Veselí, jezero Veselí I., jezero Horusice, jezero Horusice I. a jezero Vlkovská pískovna), vzniklých po vytěžení písku a štěrkopísku v období let 1950 – 1990. Právě přes Vlkov vede také červená turistická stezka (pro pěší i pro cyklisty), která prochází kolem rybníků s poetickými názvy Krajina, Naděje, Láska, Víra, Dobrá vůle či Potěšil. Dvacetikilometrová trasa, začínající ve Veselí nad Lužnicí, vás zavede až k největšímu českému rybníku Rožmberk (720 ha).

Další duny v Česku

Písečné duny se vyskytují i na několika málo dalších místech v Čechách. Jedná se o Vesecký kopec, přesypy u Živanic, přesypy u Rokytna, duny u Sváravy, Semínský přesyp, přesypy u Malolánského a písečný přesyp u Píst na Nymbursku.

Sponzorované odkazy