To, že Česká republika má mnohem více krás než je Praha Stověžatá, je více než jasné. Největší zázraky a poklady české přírody Vám představíme v letním speciálu Dvanáct divů Česka. První díl jsme věnovali Pravčické bráně. Dnešní díl ukazuje unikátní ledovcová jezera na Šumavě. 

Přibližně před deseti tisíci lety, v dobách posledního zalednění Šumavy, bylo na svazích zdejších hor 11 ledovců. Ty svými pomalými posuvy vyhloubily budoucí dna jezer a vytvořily valy čelních morén. Roztátím ledovců pak vzniklo 10 jezer. Dvě jezera byla tak mělká, že se postupně zanášely sedimenty a došlo k jejich úplnému zanesení a zrašelinění. V současné době má tedy celá oblast Šumavy 8 ledovcových jezer. Pět z nich je v české části: Černé, Čertovo, Plešné, Laka a Prášilské. Zbývající tři leží na území Bavorského lesa – Velké Javorské, Malé Javorské a Roklanské.

Černé jezero

Největším a nejhlubším ze všech osmi jezer je Černé jezero nedaleko Železné Rudy. Svůj název získalo díky temným lesům, které se odrážejí na hladině. Nachází se v nadmořské výšce 1008 metrů, jeho plocha je 18,4 hektarů a dosahuje hloubky až neuvěřitelných 40 metrů. Stejně jako Čertovo jezero bylo i toto jezero hodně poznamenáno činností člověka.

Čertovo jezero

Druhé největší ze všech osmi ledovcových jezer najdeme sevřené v jednom ze dvou karů Jezerní hory (1343 m), patřící do soustavy hor Královského hvozdu v Železnorudské hornatině. 
Jako jediné z pěti českých jezer patří Čertovo jezero do povodí Dunaje.
 Rozkládá se v nadmořské výšce 1028 metrů, zabírá plochu 10 hektarů a maximální hloubka je 36 metrů. Čertovo jezero je součástí Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero, která byla na rozloze 175 hektarů vyhlášena již v roce 1911. Tajemným prostředím, umocněným zejména názvem jezera, se inspirovalo mnoho umělců. Mezi nimi například Jan Neruda nebo Eliška Krásnohorská.

Všeobecně známým a ideálním výchozím místem k Čertovu jezeru (a zároveň k Černému) je Špičácké sedlo pod Pancířem, při silnici z Železné Rudy na Hojsovu Stráž. 
Nejlepší a tradiční volbou je zvolit si okruh přes obě jezera. Od Čertova jezera se přímo dostaneme nejen k Černému jezeru, ale také k největšímu šumavskému vodopádu Bílé strži na Bílém potoce. Kousek dál za vodopádem najdeme Prsa Matky Boží, tedy skalnatý dvojvrchol hory Ostrý.

Plešné jezero

Většina turistů i geologů považuje Plešné jezero za nejkrásnější z ledvcových jezer. Ledovec města Plechého byl nejširším na Šumavě – měřil přes jeden km. Typická pro toto jezero je 260 metrů vysoká kolmá žulová Jezerní stěna. Plešné jezero se nachází v nadmořské výšce 1090 metrů, jeho plocha je 7,5 hektarů a maximální hloubka je 18 metrů. Nad jezerem je přístupný skalnatý a balvanitý vrchol nejvyšší hory české Šumavy – Plechý (1378,3 m). Povodí Plešného jezera je nejméně ze všech šumavských ledovcových jezer narušeno činností člověka.

Asi 200 metrů od hráze jezera se nachází unikátní Kamenné moře, které tvoří mohutné balvany pleckenštejnské žuly. Jeho rozloha je 6 hektarů. Přímo u hráze upoutá pozornost kámen s vytesanou korunkou a nápisem na památku první návštěvy tehdy osmiletého korunního prince Jana ze Schwarzenbergu. Někdy je kámen ponořen pod hladinou.

Cest, které vás zavedou k Plešnému jezeru je několik. 
Nejčastěji využívaným výchozím místem je Nová Pec. Poměrně častým výchozím místem je také osada Jelení (Jelení Vrchy).

Prášilské jezero

Prášilské jezero leží v žulovo-rulovém karu se 160 metrů vysokou jezerní stěnou. Jezero leží v nadmořské výšce 1079 metrů, zabírá plochu 3,7 hektarů a místy je hluboké až 15 metrů. Jediným výchozím místem s přímou trasou k jezeru je obec Prášily.

Oblast kolem Prášilského jezera sloužila v minulosti jako vojenský výcvikový prostor, což vedlo k velké devastaci jeho okolí. V oblasti Slunečná můžete viědt zarostlé zbytky drah pro tankové terče a cedule upozorňující na nebezpečí nevybuchlé munice.

Jezero Laka

Jezero Laka se ukrývá v malebném svoru hor Plesná, Ždánidla a Dřevěná hůl, 3 kilometry západně od obce Prášily. Leží v nadmořské výšce 1096 metrů, zabírá plochu 2,8 hektarů a dosahuje hloubky pouhých čtyř metrů. Jezero Laka je nejmenším ze všech osmi šumavských ledovcových jezer, ale je také nejvýše položeným jezerem a jediným, na kterém můžeme spatřit plovoucí ostrůvky. Oproti ostatním jezerům je také velmi mělké. Jezero Laka není umístěno v typickém ledovcovém karu, takže mu nevévodí výrazná kolmá jezerní stěna a hráz není tvořena klasickou morénou jako u ostatních ledovcových jezer. Nejčastějším výchozím bodem k jezeru Laka je osada Nová Hůrka, nebo Prášily. Stejně jako jezero Prášilské, i jezero Laka bylo postiženo a zničeno vojsky Československé armády a Pohraniční stráže.