Indie je zemí, kde se prolíná vliv několika kultur, náboženství, koloniální nadvlády i odlišných etnických příslušností. Nebojte se, nezvu vás na koupel v Ganze, která by sice znamenala opravdový zážitek pro všechny hinduisty, avšak méně odolnějšímu evropskému obyvateli by mohla způsobit nepříjemnou vyrážku. Ne, dnes zamíříme na místo, které se nazývá „Indiíí pro začátečníky“. Jedná se o nejmenší a nejvíce prosperující svazový stát Goa, ležící na jihozápadním pobřeží Indie.

Ian D. Keating

Již na počátku 16. století byla Goa pod koloniální nadvládou, avšak nečekejme čaj o páté a čtení Timesů, Goa spadala pod správu jiné koloniální evropské velmoci – Portugalska. Vliv portugalské kultury je znát dodnes, ať již zmiňujeme evropskou architekturu, míru zastoupení křesťanství (zvláště pak jakýsi symbiotický stav mezi hinduismem, křesťanstvím a islámem), či nabídku restaurací a barů, které si dovolují servírovat hostům hovězí a vepřové maso, stejně tak široký výběr alkoholických nápojů. Stručně řečeno, máte-li chuť objevovat Indii, ale nechcete opustit evropské standardy, návštěva Goy může být možná to pravé ořechové. Kam vyrazit?

Místo pro smetánku

Goa patří mezi vyhlášené destinace nejen pro zahraniční turisty, ale i pro Indy, kteří zde v letních měsících, kdy teploty dosahují v průměru třiceti stupňů, stráví svou dovolenou. Hlavním lákadlem je samozřejmě příroda, konkrétně do nekonečna se táhnoucí písečné pláže na pobřeží Arabského moře. Můžete zvolit Candolim beach, která nabízí sedm kilometrů jemného písku v kombinaci s nočním životem, restauracemi a obchody, nebo pláž Calangute, která sice prezentuje sebe sama jako „klidnější a pohodovější“, nicméně skutečností je, že i zde budete chvíli hledat místo pro své lehátko.

Thangaraj Kumaravel

Pokud vás celodenní dovádění v moři, či slunění na pláží přestane po pár dnech bavit, nebojte se podniknout výpravu za indickou přírodou, budete mile překvapeni. A kdyby vás ani příroda neuspokojila, zkuste si zatančit goa trance, taneční styl, který vyžaduje notnou dávku odvahy a volnomyšlenkářství.

Jean-Pierre Dalbéra